Prázdno 3

07.04.2014 14:04
Text k bakalářské práci

 

Téma mých obrazů je samota a prázdno. Konkrétně se věnuji především stáří a
všemu, co přináší. Zamýšlím se nad jeho podstatou, nad tím, co může člověk na
sklonku života cítit. Co je pro starého člověka důležité, jaké jsou jeho
potřeby. Osobně vnímám stáří jako velmi smutné, osamělé, tiché a prázdné. Tyto
pocity mi přináší okamžiky návštěv mých prarodičů, kdy se stávám svědkem velmi
bolestného a smutného stáří. Stávám se svědkem odcizení dvou odlišných povah,
které oba postihla choroba a kteří si své stáří velmi znepříjemňují. Mé obrazy
by se měly zamýšlet nad psychickými nemocemi starých lidí, o kterých se příliš
nemluví, dokonce ani nemusí být na první pohled ani znatelné, ale přesto se
mohou silně dotýkat člověka samotného, tak osob žijících v jeho blízkosti.
Dnešní doba je velmi uspěchaná, jejím krédem je rychlost, účelnost, praktičnost.
Staré a nepotřebné věci a vše co je s nimi spojené je vyhazováno, ničeno, staří
lidé jsou vyčleněni na okraj společnosti. Domovy důchodců jsou přeplněni k
prasknutí. Starý člověk často žije sám, uzavřen ve svém bytě, bez partnera, bez
přátel,obklopen pouze věcmi, vzpomínkami. Vnímám tedy interiéry starých lidí
jako prostředek k vyjádření jejich samoty a bolesti. K vyjádření podstaty stáří.
Zdaleka tedy nejde o konkrétní interiér, ale o způsob, jak prostřednictvím
záběrů do interiéru vyjádřit stáří. Využívám k tomu i specifickou barevnost
obrazu i přítomnost určitých předmětů. Zajímají mě věci samy o sobě. Věc je vždy
spojená s konkrétní osobou, konkrétní vzpomínkou a prostřednictvím lidí jí je
vtisknuta hloubka, minulost, příběh. Stáří lidé se často obklopují mnoha věcmi,
mnoha vzpomínkami. Dnešní společnost často není schopna docenit tyto věci,
jejich osobitost, mnoho těchto předmětů je zničeno, případně – vytrženo z
kontextu původního interiéru – se schází v různých bazarech, starožitnostech.
Zatímco pro dnešního starého člověka bývají tyto věci velmi důležité, protože
jejich prostřednictvím se vrací do dob minulých, stává se z nich pro dědice
zbytečná přítěž; s předměty mizí i vzpomínka. Proto se v mých obrazech vyskytují
tyto drobnosti. Ráda bych, aby můj obraz nebyl spojen s konkrétní myšlenkou, ale
aby při pohledu na něj vyvstalo množství různých pohledů a množství otázek.